Výlet 5.A na Pražský hrad

Vážení přátelé historie a školy,

hlásíme se z již z podhradí s čerstvými zážitky a dojmy z našeho pátečního výletu.

Byli jsme zkontrolovat, zda přes všechna úskalí dnešní doby ještě stojí náš nádherný, honosný a světoznámý Pražský hrad a jeho přilehlé objekty. Ano, kdo projde přímo celní bezpečnostní kontrolou hradní policie, ocitne se rázem v době, kdy na tomto místě nestála žádná restaurace ani tramvajová zastávka. Dokonce zprvu ani školní docházka.

Kdo přejde přes Prašný most a mrkne na nehybnou a neoblomnou hradní stráž, přejde nádvoří s kouzelnou kašnou, kde si můžete něco přát, ale je nutno do ní vhodit drobáček, kdo se drží paní průvodkyně a sleduje napjatě zajímavé vyprávění, uvidí nejen střídání hradní stráže, pozlacené mřížové dveře, standartu prezidenta naší země, 17m hlubokou studnu, do které se nedá spadnout, hradní orchestr, ale také paláce, které nechala postavit Marie Terezie. Uvidí zvenku i zevnitř nádhernou Katedrálu Sv. Víta s vitrážovými okny a rozetou, starodávnými štíty, sochami a křížovou klenbou, ostatky významných lidí, kteří naši zem proslavili po celém světě.

Dívali jsme se na tu krásu z doby gotiky všude kolem nás, nad námi i pod nohama. Víme už, kde je tajná komnata na korunovační klenoty našich králů, dveře se 7 zámky na 7 klíčů, jazyk Jana Nepomuckého nebo hrobka Karla IV. Viděli jsme chrliče a víme, která polovina katedrály je původní a která je dostavěná.

Cestou nás zmáhala únava a hlad, ale zvládli jsme to se ctí. Přes Vladislavský sál, kde se dříve konaly souboje jezdců na koních, se dostanete ke kopii korunovačních klenotů v malém parlamentu hradu, kde byl trůn krále.

Kdo vyjde ven po širokých schodech pro koně, ocitne se skoro před Bazilikou sv. Jiří, ve které hlídá strašidlo Brigita a je to románský kostel s rotundou. A ve Zlaté uličce můžete navštívit obchůdky se suvenýry, mučírnu nebo se jen projít maličkými domečky, kde kdysi bydleli střelci, kteří chránili hrad a asi museli být trpaslíci, že se tam vešli.

A pak už hop a skok kolem Daliborky po tzv. Zámeckých schodech k metru a do školy. Určitě to stálo za to, protože co si člověk prožije, to si také pamatuje.

5.A

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *